Czech Team News

by Ing. Jaroslav Vach
trener a kapitan cs. druzstva v plachteni

Clickhere to read profiles of pilots and team captain

Clickhere to read profiles of pilots and team captain (Czech language)

Join team by telephone

Pratele,

dovolte, abych se s Vami podelil o sve dojmy z prveho tydne 25. Mistrovstvi sveta v plachteni ve francouzskem Saint Auban.

25.sampionat sveta v plachteni se prehoupl do druhe poloviny a lze pomalu sazet na budouci viteze. Ceskym zavodnikum se na zacatku prilis nedarilo, zvlaste Louzeckemu ve standardni tride. Nyni je teprve videt, jak schazi dukladny trenink. Chtelo by to zde absolvovat tak 3 zavody s urovni mistrovstvi sveta a pak by se asi letalo s lepsimi vysledky. Takhle vsak je to zase zajimavejsi. Skoro kazdy den totiz vylezaji piloti z kabin kluzaku s nadsenim ve tvari, a behem letu se ozyvaji z radia vykriky : «To jsem jeste nezazil. Az vam to budu na zemi vypravet. »

Je 23,00 hod v utery 7. cervence a dnes se letela ve vsech tridach 5 . disciplina . Ve standardni tride polygon se 4 otocnymi body na trati o delce 388,51 km, ve tride 15 m polygon se stejnym poctem bodu na trati 402,60 km a volna trida letela trat o delce 472 km . Vcera v zavodnickem napeti nasi prilis taktizovali s odletem a na trat o delce 469,35 km ve tride 15 m a 404,38 km ve tride standardni odesli az po 15 hodine a to bylo prece jen prilis pozde.

Kdyz Dedera a Krejcirik v 15 m tride byli v 19 hodin teprve v polovine trati, videl jsem to jiz dost cerne. Nadeji davalo jen to, ze prva polovina trati se letela proti silnemu severnimu Mistralu, ktery ve vyskach okolo 3 000 m vanul rychlosti 25 m/s. Zaver byl skutecne dramaticky. Vtip byl totiz v tom, ze zavodnici museli pristat do zapadu slunce, ktery byl v 21,18. Kdo by pristal po tomto case na letisti , nedostal by jiz body za rychlost, kdo by pristal za delsi dobu nez 30 minut po zapadu, byl by diskvalifikovan. Pri pripadnem pristani v terenu, by se pocitana vzdalenost brala jen do posledniho otocneho bodu .

Dedera tocil predposledni otocny bod , zeleznicni stanici v DIE v 19,45, vzdalen 160 km od cile v Saint Auban. Krejcirik byl jeste o 20 km dale . Odtud to vsak jiz bylo po vetru, ten znacne zavodnikum pomahal. Dedera tocil posledni otocny bod , letiste ve VINONU, 40 km od cile ve vysce 300 m a ve 20,45. Z teto vysky se vratil na svah a ve vysce mezi 50 a 100 m se mu podarilo uletet jeste dalsich 21 km. Nakonec pristal ve 21,05, vzdalen od cile pouze 19 km. Krejcirikovi, ktery byl o neco za nim, se podarilo na 60 km od cile vytocit ve vecerni termice 1 500 m a do Vinonu na posledni otocku a 40 km od cile prisel ve vysce 400 m, ale bylo jiz 21,10 hod. Do zapadu slunce mu chybelo pouhych 8 minut, aby byla pripadna dalsi vzdalenost uznana. Na rychlosti 180 km/h se hnal na 20 km vzdalene pole, na ktere ho navadel Dedera, ktery zde pristal. Konecne bily kluzak na poli uvidel a na rychlosti 150 km/h kluzak doslova pribil na zem . Zapisovac GPS zaznamenal cas dotyku se zemi 21 18 58 sec a vsichni jsme si oddychli. Presto, ze oba piloti nedoleteli az do Saint Auban, byl to velky vykon a dokonala spoluprace obou zavodniku . V discipline zvitezil Sved Ake Pettersson, rychlosti 86,080 km/h. a doletelo dalsich 7 zavodniku, mezi nimi sanozrejme dvojnasobny Mistr sveta , domaci Erik Napoleon, s kolegou Navasem, Nemci Grund a Meuser, Ital Galetto a Anglican Wills. 27 zavodniku teto tridy bylo roztrouseno po polich, s nimi i nasi . Prestoze v discipline obsadili 19 misto, s poctem bodu 827, je to vynikajici vysledek. Dedera se celkove posunul na misto 15 . a Krejcirik na 21. Kdyz byly vydany neoficialni vysledky, Krejcirik dostal pouze body za vzdalenost k poslednimu otocnemu bodu do VINONU. Tedy neuznali mu vzdalenost cca 20 km z Vinonu na pole , kde pristal. Takze jsem v noci podal stiznost a ted [ v 11 hod v utery 8.7 to vypada, ze mu vzdalenost a dalsich 37 bodu uznaji, uvidime na oficialnich vysledcich. Jak vidite, stale je nejake vzruseni.

Ve Standardni tride se Louzeckemu nedarilo, otocil jen 2 otocne body a uletenou vzdalenosti 181 km se umistil na 39 miste. Celkove je rovnez 39 . Vyborne zaletel Slovak Josef Kozar, do roku 1992 v ceskoslovenske reprezentaci, pripravovane ve Stredisku vrcholoveho sportu v Moravske Trebove. Rychlosti 88,280 km/h obsadil vynikajici 3 . misto, za Anglicanem Rossierem a Australanem Taylorem. Celkove je na vybornem 11. miste.

A ted se konecne dostavam k dnesku, ktery nam prinesl obrovskou radost. Nechtel bych to zakriknout, nebot to jsou zatim predbezne vysledky . Neoficialni budou az rano, oficialni po vyprseni dalsi, 12 hodinove protestni lhuty. Milos Dedera se stal vitezem ted uz vcerejsi /je 0,30 hod, streda 8 .7.1997/ 5. discipliny, kterou pro 15 m tridu byl polygon pres 4 otocne body o delce 402 km. 15 m trida v ni odstartovala jako posledni, odlet byl otevren 20 minut po vzletu posledniho zavodnika ve 14 ,33 hod. Protoze vcera odesli zavodnici na trat prilis pozde a den proste nestacil pro doleteni, domluvili jsme se, ze dnes musi odejit nejpozdeji v 14,45. Bohuzel, 15 m trida dnes startovala posledni a do vzduchu se dostali velmi pozde. Nicmene pocasi se jevilo lepe nez vcera, nebyl tak silny vitr, v oblasti Saint Auban bylo uplne jasno, na vychode vyskakovaly krasne kumuly, na zapade mel byt jeste silny severni Mistral . Proste pocasi site pro francouzske zavodniky.

Obema zavodnikum 15 m tridy Dederovi i Krejcirikovi se dari hned po vypnuti navazat na dobre stoupani, a rychle se presouvaji na vychod, kde kumuly maji nejvyssi zakladnu . Ventus B, ZV Krejcirika odchazi na trat v 15,19 hod, o 10 minut pozdeji protina odletovou pasku i Ventus C, LF Dedery. Milos ma pri odletu problemy, nebot prave tesne pred pruletem odletovou paskou mu prestava ukazovat GPS displej, pristroj vyuzivajici satelitni navigace a navadejici ho presne do odletoveho prostoru. Protoze si Milos neni jist, zda GPS zapisovac pracuje spravne, radeji se jeste jednou vcraci do odletoveho sektoru a fotografuje odletovy bod, aby mel jistotu jeho zaznamenani.

To se jiz jeho kolega Krejcirik riti po trati prveho ramene na otocny bod do 61 km vzdaleneho CAILLE, ktery lezi v blizkosti more. Prestoze morska briza zasahuje tesne k nemu, oba piloti tento bod bezpecne otaceji a pokracuji zpet, tentokrate do vysokych hor, na druhy otocny bod PLAMPINET , vzdaleny 136 km. Desetiminutovy rozdil znamena asi 20 km, tato vzdalenost se chvilemi zvetsuje az na 40 km. Nicmene Krejcirik je dobry kamarad a dava Dederovi presne informace jak leti. Milos se muze rozhodnout, zda sledovat skupinu ve ktere leti Krejcirik, nebo hledat vlastni stoupaky. Vetsinou se leti po svazich vyhrivanych sluncem a vyuziva anabatickeho proudeni, prestoze jsou to svahy v zavetri, coz ponekud komplikuje situaci. Na tretim rameni se dari Krejcirikovi dostihnout Francouze Kuntze, se kterym se dostava letem nizko po svazich do hlavni skupiny na cele pelotonu. Na 3.otocce se podari diky prefektnim informacim od Krejcirika dostihnout tuto celni skupinu i Milosi Dederovi. Domu , do Saint Aubanu, je to odtud pres posledni otocny bod LA BRILLANE 100 km a Milos jiz v pohode leti z touto celni skupinou zavodniku rovne po svazich domu. Na urovni Saint Aubanu jeste 4 otocky ve 3 metrovem dokluzovem stoupani. Pasku v cili protinaji oba s pulminutovym rozdilem. V discipline Milos Dedera vitezi, rychlosti 110,650 km/h, pred Nemci Meuserem a Grundem. Krejcirik je 5., s rychlosti 106,100 km/h. Dedera se celkove posouva o 4 mista na misto 11. Na celkove vedouciho Nemce Meusera ma ztratu 400 bodu. Je to fantasticky vykon . Domaciho Erika Napoleona, dvojnasobneho Mistra sveta, porazi v domacim prostredi na 400 km trati o 13 minut. Je to pravdepodobne historicky prve vitezstvi ceskeho zavodnika na Mistrovstvi sveta v plachteni, diky nezistne vynikajici spolupraci s kolegou Krejcirikem .

Ve standardni tride zaletel opet vyborne kolega Kozar ze Slovenska. Rychlosti 102,450 km/h obsadil v discipline 9. Misto a celkove se posunul na misto 7. Nas Louzecky byl rychlosti 80,20 km/h v discipline 30, a celkove je na 39. miste. V discipline zvitezil rychlosti 113,250 km/h Nemec Weiss.

Oba zavodnici tridy 15 m se vyborne rozletali, drzte palce, at jim to vydrzi.

Jaroslav Vach
Kapitan cs. druzstva
Saint Auban, Francie 8.7.1997

Ceska republika na 25. Mistrovstvi sveta v plachteni
Saint Auban, Francie
30. cerven - 13.cervenec 1997

Jsme stastni, ze se nase mala vyprava nachazi v miste konani jedne z nejvyznamnejsich plachtarskych udalosti letosniho roku 1997, 25. Mistrovstvi sveta. Na letisti vyborne vybaveneho plachtarskeho strediska ve francouzskem Saint Auban se seslo celkem 92 plachtaru z 24 statu sveta, aby zde po dvoulete prestavce bojovalo o tituly nejvyssi ve tride standardni, 15 metrove a volne. Potesitelne je, ze pres nemale problemy, predevsim financni, zde zavodi 3 cesti piloti:

Trida 15 m

Milos DEDERA [LF] - kluzak Ventus C, LF
Petr KREJCIRIK [ZV] - kluzak Ventus B, ZV

Trida standard

Pavel LOUZECKY [CE] - kluzak Discus CS, CE, vyrobeny spolecnosti Schempp Hirth Chocen vyroba letadel S.R.O. v Ceske republice.

Zdravime vsechny nase priznivce a krajany na celem svete a posilame jim toto povidani o plachteni.

Ceská republika je zemí s dlouholetou tradicí leteckých sportu. Jejich obliba predevším mezi mládezí je dána snad typicky vnitrozemskou polohou našeho státu.. Zatím co letecká akrobacie je divácky vysoce atraktivní a na predválecné úspechy vynikajících akrobatu soucasníci úspešne navazují, situace v dalším z leteckých sportu, v bezmotorovém létání je o neco slozitejsi.

Ve svete se tomuto nárocnému technickému sportu venuje stále vetsí mnozství lidí . Co zpusobuje jeho vzrustající oblibu? Obyvatelé nasí planety si stále silneji uvedomují rozpor mezi soucasnou civilizací a macešským vztahem a prístupem cloveka k prírode. Lidé se vracejí tam, kde si vydobili prvenství mezi ostatními tvory silou své práce a rozumu. Se strojem, který si vymysleli, bezmotorovým letadlem, který je nejen technickým, ale vpravde i umeleckým výtvorem, si podmanují prírodu, vyuzívajíce slunecní energie, aniz ji devastují. Na krídlech moderních kluzáku prekonávají obrovské vzdálenosti (rekord na vzdalenost je 2050 km), vysokými rychlostmi (rekord na trati trojúhelníka 100 km je 217 km/h), létají ve stratosfére (rekord je 14 100 m). Stroje jim umoznují závodit mezi sebou a vítez je nejlepší nikoli silou svých pazí ci nadrených a nacvicených obratu, nýbrz silou svého rozumu. Nestací však pouze vysoký inteligencní kvocient, musí mít i primerený kvocient emocní. Urcitou roli však hraje i náhoda, chcete-li štestí, mohou se zde uplatnit soutezive typy, milující hru s presným a rychlým rozhodováním i improvizací, s uplatnením ddlouhodobe nabitých zkušeností.
Bezmotorové létání je velmi úzce spjato s prírodou, s jevy v ní, s jejími nekonecne promenlivými podmínkami. Zasahuje do mnoha oboru lidské cinnosti a má tak rozsáhlé pole pusobnosti, ze pilot musí proniknout do casto velmi odlišných oblastí, aby dosáhl úspechu. Závodní plachtení je zalozeno na presném a rychlem rozhodování. Nejdulezitejsi musí být vykonána ve vzduchu. Závodník spíše lezí nez sedi v tesné kabine kluzáku, ze které ovládá stroj, témer neznatelnými pohyby koncetin. Není zádného viditelného fyzického úsilí nebo spechu, které by melo na rozhodování vliv, tak jako v mnoha jiných sportech. Plachtarské bitvy se odehrávají vysoko nad zemí, nepozorovatelné oku diváka, prevázne ve znacných vzdálenostech od materského letište. Pilot - plachtar tráví behem závodu ve vzduchu denne 4 - 6, nekdy i více nez 10 hodin ve znacném psychickém vypetí, neustále nucen se presne a rychle rozhodovat, casto pristává mimo letištì v nárocném terénu s nebezpecím poškození nejen drahého stroje, ale mnohdy i s nebezpecím vázného zranení. Na pocátku závodu únava témer neznatelná, se na konci obvykle ctrnáctidenních závodu, podobných závodum cyklistickým nebo jachtarským regatám, stupnuje az k maximu. Prestoze výkon závodníka je vysoce individuální, potrebuje ke svemu vykonu pomoc druhych osob, zvlaste kdyz pristane do terenu. Aby se dostal do vzduchu, potrebuje vlecný letoun s pilotem, nebo pomocný motor, u moderních motorizovaných kluzákù zatahovatelný do trupu.

V Ceské republice létá asi 3500 plachtaru, z toho závodnímu plachtení se venuje asi 600 pilotu. Mimoto se asi 2000 pilotuù venuje létání na závesnych kluzácích a klouzavych padacich. Pres nekdy problematickou úroven organizovanosti a vysokou cenu kluzákuù je plachtení oblíbeno, predevším pro vysokou bezpecnost, stoprocentní riditelnost a moznost létání na velkém prostoru. S moderním kluzákem pri vhodném pocasí není problémem uletet za odpoledne vzdálenost 500 km.

V podstate ve všech Aeroklubech CR, kterých je pres 100, se clenove venuji plachteni. Výcvik provadeji instruktori, ktere si Aeroklub Ceske republiky sam skoli v Letecke skole ve Vrchlabi, ktera je akciovou spolecnosti a ve ktere ma Cesky Aeroklub vetsinovy podil. Sportovní cinnosti, se muze venovat kazdý pilot po slození pilotních zkoušek u Aeroklubu CR nebo Statni letecke inspekce. Kazdorocne se vyhodnocuje Celostátní plachtaørká soutez, do které piloti, pokud mají zájem, zašlou své nejlepší 3 sportovní výkony, pri kterých se snazí uletet co nejdále a nejrychleji, obvykle na uzavrené trati okolo 1 nebo více otocných bodu. Výkony musí být samozrejme predepsane zdokumentovány a vyhodnotí se dle schválených pravidel. Piloti jsou serazeni do zebrícku dle výkonnosti. Poradí z této souteze slouzí k provedení nominace do regionálních závodu. V regionech, které jsou v republice 4, pak piloti soutezí prímo mezi sebou, dle schváleného soutezního rádu a odtud se kvalifikují na Mistrovství CR (50 závodníku). Mistrovství CR se koná kazdorocne, trvá celkem 14 dní a dle pocasí je mozno uletet maximálne 12, minimálne vsak 3 discipliny. Pocet 3 disciplin je minimální pro vyhlášení Mistra CR v plachtení. Závodu se mohou zucastnit muzi i zeny. Létá se obvykle ve tríde klubové nebo na monotypu, kterym je dnes kluzak VSO-10 Gradient smisene koncepce. Z Mistrovství CR se dle daných pravidel závodníci kvalifikují do reprezentacního druzstva CR. Mimo tento hlavni zavod je kazdorocne organizováno Aeroklubem CR Mistrovství CR v plachtení zen, Mistrovství CR v plachtení junioru (do 25 let) a Mistrovství CR v plachtení dvousedadlovek.

Dle údaju FAI - Mezinárodní letecké federace, jejímz je naše republika clenem, se na zemi venuje bezmotorovému létání okolo 200 000 pilotù, z nichz necelé 0,5 promile, tedy asi stovka tech nejlepších, pravidelne kazdé 2 roky, jiz od roku 1937, soutezí o titul Mistra sveta, zatím ve trech trídách: volné, standardní a patnáctimetrové. Od roku 1979 soutezí zeny samostatne o titul Mistryne Evropy ve trídách: standardní, patnáctimetrové a klubové. Od roku 1982 je organizováno kazdé dva roky Mistrovství Evropy ve tridách FAI: volné, patnáctimetrové a standardní a od roku 1979 Mistrovství Evropy ve tríde klubové. Vzhledem k velké oblibe teto tridy v ni bude v nejblizší budoucnosti asi vyhlášeno Mistrovství sveta. Ceska republika mnozstvim Aeroklubu i poctem clenu patrí mezi plachtarské velmoce, sousední Nemecko má celkem 32 000 plachtaøù, USA 40 000, Australie rozlohou o mnoho vetsi 5 000.

Prvním skutecne létajícím clovekem byl asi Otto Lilienthal (1848 -1896), i kdyz v povestech lidé létali daleko dríve. Tento vzdelaný Nemec svá rozsáhlá studia a pozorování prírody podlozil praktickými pokusy a nakonec létání obetoval i zivot. Létací aparát zdokonalili bratrí Wrightové v Americe. Orville Wright plachtil 24. ríjna 1911 se svým kluzákem 9 minut. Skutecný rozmach bezmotorového létání zacal po 1. svetové válce, která byla mohutným, impulsem pro rozvoj letectví. Toto prehistorické období vyvrcholilo 1. Mistrovstvím sveta v plachtení, které se konalo v Nemecku na Wasserkuppe v roce 1937. Svetové rekordy v této dobe: Rastorgujev SSSR vzdálenost 652 km (1937), Flich, Nemecko, cíl s návratem 305 km (1938).

První ojedinelé pokusy plachtit u nás lze datovat jiz od roku 1911. Po 1. svetove valce nastal velký rozvoj. V Brne vznikl Moravský Aeroklub. 1. národní soutez v plachtení se konala na brnenském letišti Medlánky v listopadu 1924 za úcasti 8 kluzáku. Zde je skutecna kolebka bezmotorového létání u nas.Nejhodnotnejší let se podaril pplk. Skálovi s délkou letu 2 hodiny 21 minut na francouzském stroji Dewoitine. Pilot ustavil rovnez národní rekord na vzdálenost, kdyz uletel 1 650 m. Vznikla další letište a kluby v Olomouci a na Rané. V roce 1934 jiz bylo celkem 102 klubu bezmotorového létání se 190 kluzáky a 544 plachtari. Bata ve Zlíne rovnez venoval létání velkou pozornost a kluzáky vyrabel. Na Rané u Loun, v príhodném terénu, vznikla plachtarská škola a byly zde porádány pravidelne kurzy plachteni. Toto období vrcholilo naší úcastí na 1. Mistrovství sveta v Nemecku v roce 1937. Našim pilotum se zde však príliš nedarilo, 3 kluzáky ze 4. havarovaly a pilot Chlup se vázneji zranil. Nejlépe se umístil Prachar na 23. míste.

Válka sportovní cnnost témer zastavila. Naši letci, kteør vešinou zacínali jako plachtari, podstatnou merou prispeli k vítezství nad fašizmem na všech frontách a proslavili se predevším v radách Air Force v bitve o Anglii.

Po válce se sportovní letectví zacalo rychle rozvíjet. V roce 1953 se konaly 1. celostátní plachtarské závody muzù ve Vrchlabí. Prumysl produkoval v 60. letech kluzáky typu Krajánek, Galanka, Kmotr, Šohaj nejen pro létání v klubech, ale i úspešné závodní speciály Laminár, Démant a Spartak. Plachtaør zacali sbírat první mezinárodní zkušenosti. Tìenepo válce byli dvakrát na expedici ve Švédsku, jednou ve Švýcarsku. V roce 1949 jsme se s výpravou 6 pilotù zúcastnili Mezinárodních závodu v Polsku na Zaru. SVINKA, pozdejší zalétávací pilot letecke tovarny LET Kunovice, získal v jednotlivcích bronzovou medaili a druzstvo našich závodníkù zvítezilo, kdyz porazilo favorizované domácí závodníky. V roce 1956 jsme se poprvé po válce zúcastnili 6. Mistrovství svìea ve francouzském Saint Yan. V jednosedadlovkách byl Jaroslav KUMPOST na Démantu 17., Jaromir HOLAN 34. Ve dvousedadlovkách posádka ŠEBESTA - JANEK na prototypu Blaníka obsadila 13. místo. O rok pozdeji se Vladislav ZEJDA stal Mezinárodním mistrem Francie a rovnez naším prvním svetovým rekordmanem na trati cíl s návratem. Uletel 506 km. Toto období vyvrcholilo naší úcastí na 7. Mistrovství sveta, konaném v Polsku, v Lešne, v roce 1958. Ve volné tørdì Rudolf MESTAN na Démantu obsadil 3. místo a ziskal bronzovou medaili, zatím naše nejlepší umístení na Mistrovství sveta v plachtení.

Dalšího Mistrovství sveta jsme se zúèastnili az po sedmileté prestávce, bohuzel po ztráte kontinuity se sveovým plachtením. Svobodovo 15. místo ve volné tríde na jiz zastaralém Spartaku bylo na jubilejním 10. rocníku v Anglii v Camphilu bez predchozího treninku úspechem. Na dalším 11. Mistrovství sveta, konaném opet v polském Lešne, se nejlépe z našich umístil Jaroslav VAVRA na M-35 na 11. míste. Revoluce v materiálech, pouzívaných pro stavbu kluzáku, která zde zacala, se ve špatném pocasí, které behem závodu panovalo, nezdála tak hrozivou. O 4 roky pozdeji, v roce 1972, se ctyra našich reprezentantu zúcastnila 13. Mistrovství sveta v jugoslávském Vršacu. Podarilo se nám zachytit nástup výmeny drevených kluzákù za kompozitové a zajistit nákup moderní techniky. Ve volné trde Frantisek MATOUSEK a Jan SATNY létali na v Anglii vyrobených Kestrelech 19, ve standardní Jaroslav VAVRA a Tadeas WALA na polských Cobrách. Pocasí bylo slozité a celé závody se staly zkouškou odvahy a štestí pr létání v rozsáhlých bourkách. Dva závodníci prišli o zivot. Nejlépe se umístil Jan ŠATNY na 12. míste. O dva roky pozdeji, na 14. MS ve finské Rayskale se Frantisek MATOUSEK ve volné tríde umístil na kluzáku Nimbus 2 na 10. míste, kdyz poslední disciplinu vyhrál. V Moravské Trebové vzniklo v roce 1973 Stredisko vrcholového sportu, které se snazilo systematicky pripravovat naši reprezentaci nejprve v plachtení, potom i v ostatních leteckých sportech.

Na další, 16. Mistrovství sveta, ktere se konalo ve Francii, v Chateauroux, v roce 1978, jsme byli dobre pripraveni. Frantisek MATOUSEK byl na vrcholu své formy, mel špickový stroj volné trídy Nimbus 2b, rok pred hlavnim zavodem jsme se zucastnili predzávodu, ve kterém byl celkove 3. Bohuzel nakonec se naše druzstvo závodu nezúcastnilo z politických duvodu (protest proti úcasti JAR). Za 3 roky v Nemecku se situace opakovala. Dalšího Mistrovství sveta, jiz 18. v poradi, které se konalo v americkém Hobsu, jsme se pro zmeu nezucastnili z duvodu financních a tak ztráta kontaktu se svetovým plachtením se stala opet hrozivou.

Naštestí v této dobe se ožzvilo závodní plachtení v Evrope a konalo se prvni kontinentální mistrovství. V roce 1979 to bylo 1. Mistrovství Evropy v klubové tríde ve švédském Orebro. V tomto roce se podarilo v chocenském Orlicanu dokoncit prvé prototypy kluzáku VSO-10 "Gradient", populární Vosu. Po velkém úsilí všech zúcastnenych se podarilo kluzáky vcas dokoncit a piloti Martin BRUNECKY a Jaroslav VAVRA na nich dosáhli historického úspechu. Martin BRUNECKY se stal prvým Mistrem Evropy v klubové tríde, Jaroslav VAVRA se stal prvym vicemistrem Evropy a byl druhý. Škoda, ze se tohoto úspechu našich kluzáku a pilotu nevyuzilo obchodne. O naše stroje byl velký zájem. Situace se opakovat urcite nebude.

Ve stejném roce (1979) se konalo i 1. Mistrovství Evropy zen v madarském Dunajujvarosz. Jindra PALUSKOVA zde získala bronzovou medaili a Marie KYZIVATOVA byla 5. Naše pilotky ukázaly, ze patrí do Evropské špicky. Od této doby, prakticky bez prerušení, dovezly témer z kazdého Mistrovství Evropy medaile.

Bezesporu nejúspešnejší je Marie KYZIVATOVA která se zúcastnila témer kazdeho Mistrovstvi Evropy a má doma úplnou sbírku drahých kovu:

- 1. místo, zlata medaile z 6. ME konaném v SSSR, v Orlu 1989

- 2. místo, stríbrna medaile z 5. ME konaném v Bulharsku, v Sumenu 1987

- 3. místo, bronzovou medaili, ziskala ctyrikrat: na 4. ME v Jugoslavii, v Subotici 1985, na 7. ME v Anglii, v Husband Bosworth 1991, na 8.ME v Ceske republice v Hosine v roce 1993 a na 9. ME v Neìmecku, v Marpingenu 1995.

Tyto vynikající výsledky ocenila i Mezinárodní letecká federace FAI, která v roce 1995 udeìlila Marii KYZIVATOVE jako tretí zene na svete medaili Pelagii Majewské.

Marie KYZIVATOVA není jediná. Hana ZEJDOVA se pyšní rovnez titulem Mistryne Evropy (8. ME CR, Hosin 1993) a bronzovou medailí z 6.ME SSSR, Orel 1989. V soucasne dobe se venuje prekonavani svetovych rekordu, letos byla jiz po pate v Australii a jde ve slepejich sveho otce. Jana VEPREKOVA je vlastníkem 2 bronzových medailí (6.ME SSSR, Orel 1989, 7.ME Anglie, Husband Bosworth 1991).

Zdálo by se, ze muzi za žznami zaostávají. Jejich cesta za úspechem byla urcite nepomerne trnitejší a slozitejsi. Ubehlo dlouhých 35 let, nez se podarilo Jirímu STEPANKOVI na 23. Mistrovství sveta ve švédském Borlenge dosáhnout 4. místa ve standardní tríde a tak se alespon cástecnì vyrovnat Rudolfu MESTANOVI, který byl v roce 1958 o místo lepší. Výsledek byl o to cennejsí, ze byl dosazen na kluzáku DISCUS CS, který byl vyroben v chocenském Orlicanu, nyni Schempp Hirth S.R.O. vyroba letadel Chocen. To, ze nebyl ojedinelým lze videt i na vykonech dalších clenu reprezentacního druzstva v plachteni. Na posledním, 8. Mistrovství Evropy, konaném ve finské Rayskale v roce 1996 se Miloš DEDERA umístil v 15 m tríde na skvelém 2. míste a získal stríbrnou medaili a Petr KREJCIRIK ve stejné tríde se umístil na 8. míste. I Jiri ŠTEPANEK byl úspešný ve trídì standardní a umístil se na míste devátém, kdyžzzvítezil ve trech disciplinách a pouze smula v páté discipline, kdy pristál v terénu, ho pripravila o lepší umísteí. Mít 3 závodníky v evropské desítce, to bylo velkým snem pred 10 lety a tento sen se splnil. Je reálný tento sen ci lépe receno cíl dobre se umistit i na Mistrovství sveta?

Samozrejme je, nutno však splnit nekolik základních podmínek:

1) Schopný pilot:
V soucasné dobe máme 3, kterí patrí do Evropské špicky, z toho 2 s velkými mezinárodními zkušenostmi.

2) Špickový kluzák:
Technika velmi rychle morálne zastarává, kluzák je špickový 5 let, ve volné tríde mozna 10. Bohuzel ani v jedné trídì tato podmínka není jiz splnena, pokud nesezeneme nemalé prostredky na nový , musíme si kluzák pujcit. Zápujcka pouze na trinedelni obdobi mistrovství s tydennim treninkem ciní cca 1 desetinu celkové ceny, coz je 100 - 150 000,- KC.

3) Odpovídající trenink
V soucasné dobe naprosto nedostatecný, vzhledem k financní situaci repre druzstva. Pres vynikající výsledky druzstva muzu, zen a rychle se dopredu deroucích junioru lze stezi zajistit úcast na závodech 3 závodníkum a nelze zajistit ani minimální financní podporu pro trenink.
Ten obnáší minimálne cca 250 000 Kc, aby závodník mohl trenovat v klubu a alespon 14 dní v zime v Australii nebo Africe.

Za byvaleho, komunistického rezimu létali všichni piloti, nejen reprezentace, bez úplaty a témer neomezene. Asi to byl prepych, ale zde jsou koreny dnešních dobrých výsledku, ale i toho, ze armáda mela a ma vynikající piloty a ceske aerolinie i spousta dnešních soukromých leteckých spolecností nemá problémy s létajícím personálem. [Zatím ...]. Dnes se samozrejmostí vsechny soukrome i statni spolecnosti tyto dobre v minulosti vycvicené piloty zamestnávají a soucasné potíze aeroklubu jsou jim cizi. Misto abychom tohoto obrovského lidského potenciálu vyuzili, klidne ho likvidujeme...

Problémem v bývalém rezimu bylo, ze jsme sice mohli letat zadarmo, ale i úzká reprezentace v poctu pouze 10 pilotu, mela letani v tydnu, ve vsedni dny, prakticky zakazano a mohla trenovat pouze nekdy a to sobotách nebo nedelích , protoze ve vsedni dny letali vojáci, vladci vzdusneho prostoru, kterí je do vzduchu nepustili. Pouze bývalý reprezentant ZEJDA mel z nejakých duvodu povoleno létat neomezene a moznost zkoušet prekonat rekordy. Ani clenové reprezentacniho druzstva tuto moznost nemeli, nebyli totiz asi dost spolehliví...

Dnes v podstate kazdý clen Aeroklubu muze pri dodrzení urcitých podmínek létat neomezene, nejen u nás, ale po celém svete. Má to jen malý hácek, potrebuje dostatek penez. Plachtení je financne nárocný sport. Kluzák špickové úrovne v nejlacinejší standardní tríde stojí vybavený 1 800 000 Kc, v nejdrazší volné tríde cca 5 000 000 Kc. Solidní trenink obnáší cca 250 000 Kc pro 1 závodníka. Úcast na Mistrovství sveta stojí 250 000,- Kc pro jednoho . Náš nejúpešnejší závodník Miloš DEDERA , clen reprezentacního druzstva od roku 1971, úcastník peti Mistrovstvi sveta , peti Mistrovstvi Evropy, tri klubovych Mistrovstvi Evropy, Mistr Evropy v klubove tride, je jiz druhým rokem nezamestnaný, nebot trímesícní absenci venovanou v léte úcasti na závodech a treninku zatim zadný zamestnavatel neunesl. Jeho velkým štestím vsak je podpora rodiny, jeho zeny, rodicu i obou detí. Na jeho úcast na MS ve Francii se podarilo castecne získat prostredky z podpory venované státem. Bohuzel další úspešný závodník Jirí ŠTEPANEK toto štestí jiz nemel a MS se z financních duvodu nemohl zucastnit. Reprezentacni druzstvo plachtaru Ceske republiky ma v soucasne dobe 18 clenu: 6 muzu, 6 zen a 6 junioru.

V letošním roce [1997] se s velkou propagací koná v Turecku 1. letecká Olympiáda, 1. Svetové letecké hry. Zucastní se jich okolo 150 úcastníku z Ceské republiky. Bude mezi nimi i plachtar Petr KREJCIRIK. Ze státní podpory se podarilo na tuto významnou akci pronajmout kluzák, (cca 80 000,- Kc), který nálezí svými parametry do Svetové trídy, teprve nedávno vzniklé. Práve v Turecku se bude v této tríde závodit poprvé a bude to 1. Mistrovství sveta v této tríde. Ostatní náklady, které ciní cca 200 000,- Kc, nese závodník, který se snazi získat sponzory. Snad se to podari.

Pred dvema roky, vzhledem k výborným výsledkum, mel náš sport dotaci od státu cca 2 500 000,- Kc rocne. To zajištovalo úcast na závodech MS a ME muzu a zen a individuální trenink jiz zkušených reprezentantu, nikoli však výcvik nových. Problémy byly i s nákupem nové techniky. Z neznámých duvodu, údajne pro nízkou publicitu plachteni, tato podpora v letošním roce (1997) dramaticky poklesla nejprve na slíbených 600 000,- Kc, po rostoucích ekonomických obtízích státu ješte o dalších 15 - 20 % , tedy na cca 500 000,- Kc. Tato cifra je bohuzel stejne mlhavá, nebot dnes jsme jiz za polovinou roku, a peníze jsme stejne nedostali. Všichni poradatelé zavodu vyzadují vklady na zacátku roku. Bohuzel sponzory se nám prilis nedari získat, pres výborné výsledky, kterých se vetšina sportu nemuze pyšnit (4 mistri Evropy, nespocet medailových umísení). Náš sport se skutecne velké publicite neteší. Nicméne muzeme nabídnout reklamu na prilepení loga na trup, na transportní vuz, na doprovodné auto. Souteze se konají jak v Ceske republice, tak po celém svete. Vzhledem k dobrým výsledkum jsme casto úcastníci tiskových konferencí, vítezové se objeví i na obrazovce TV a všude zde muze být prípadný sponzor propagován. Náklady jsou bohuzel velké. Jen 150 000,- Kc ciní havarijní pojištení našich 10 závodních kluzáku po 4 mesíce sezony. Na kluzáku tridy 15 m, který má hodnotu 2 000 000,- Kc, nelze v závode bez havarijního pojištení létat. A to musí být povinne pojišten vuci tretí osobe nejen v CR, ale i v míste konani zahranicního závodu. Pojištovna vyzaduje pro závody navic povinne pripojištení. A to by závodník mel být vybaven nouzovou radiostanicí ELT vysílající signál , aby byl okamzite nalezen pri prípadné nehode nebo havarii a mohla mu být okamzite poskytnuta pomoc. Závodník by mel být i pojišten pro zvýšené riziko pri závodním létání. Na toto vše nemáme, toto vedome riskujeme. Vloni , pri treninku na MS se v míste konání závodu zabil nárazem do skály zkušený švýcarský závodník Frederico BLATTER...

Na palube je nutný i druzicový navigacní systém GPS pro záznam, vyhodnocení letu i presnou navigaci. Tento systém sice není nutný pro záchranu zivota, ale je povinný pro úcast na závode a je nezbytný pro dobrý výsledek. Jeho cena je 50 000,- Kc. Spickove elektronicke vybaveni na palube, pro dobry vysledek nezbytne stoji dalsich 200 000,- Kc.

Plachtar casto pristává v terénu mimo letište. Kluzáky jsou konstruované tak, aby šly velice rychle (behem 5 minut) s minimálním poctem osob (2) rozebrat a ulozit v transportním voze. Ten však stojí dalších cca 200 - 300 000 Kc a pak je potreba vlecný automobil , aby kluzák v transportním voze mohl být odtazen na letište. Hmotnost prívesu ? Cca 850 kg. K tomu potrebujete automobil s obsahem alespon 1,8 l, lépe 2,0 litry. Plachtari jsou vsak sikovni, Milos Dedera, kteremu v den odjezdu na letosni Mistrovstvi sveta jeho znamy slibene auto nepujcil, navstivil autobazar a zde koupil za 8 000,-KC auto, se kterym temer 2 000 km dlouhou trasu do dejiste letosniho mistrovstvi sveta dojel, i kdyz se zastavkami na drobne opravy.
Pres tyto problémy se v letošním roce chceme zúcastnit následujících závodu:

1. Svetové letecké hry, Turecko, Inonu,
2. - 16. zárí 1997

1. Mistrovství sveta ve Svetové tríde, monotyp, polský kluzák PW5
pilot Petr KREJCIRIK

25. Mistrovství sveta v plachtení, Francie, Saint Auban,
30.cerven - 13.cervenec 1997

Trída 15 m, piloti:
1. Miloš DEDERA, kluzák Ventus C, oznacení LF
2. Petr KREJCIRIK, kluzák Ventus B, oznacení ZV

Trida standardní:
1. Pavel LOUZECKY, kluzák Discus CS, oznacení CE

Pilot si svou úcast na MS hradí kompletne z vlastních prostredku, sponzory se mu nepodarilo zajistit.

10. Mistrovství Evropy zen v plachtení,
Slovenská republika, Prievidza
19.cervenec - 2. srpen 1997

Trída 15 m:

1. Alena NETUSILOVA, kluzák Ventus C, LF
2. Marie KYZIVATOVA, kluzák Ventus B, ZV

Trída standardní:

3. Jana VEPREKOVA, kluzák Discus CS, CE
4. Lenka KUTHANOVA, kluzák Discus CS, VL
5. Vera VAVRINOVA, kluzák Discus CS, 65 - hradí si náklady z vlastních ci sponzorských zdroju.

Trída klubová:

Pilotky si kompletne hradí náklady z vlastních ci sponzorských zdroju.

6. Hana ZIMOVA, kluzák ASW19B, A1
7. Jana TRESLOVA, kluzák ASW-15B, 17

4. Mistrovství Evropy junioru (do 25 let), Nemecko, Musbach-Freudenstadt
9.srpen - 19.srpen 1997

Trída standardní:

1. Jirí TRNKA, kluzák Discus CS, CE
2. Radek KUCIREK, kluzák Discus CS, VL
3. Petr TICHY, kluzák Discus CS, LH

Trida klubová

4. Jan OTRUSINA, kluzák ASW-19B, A1
5. Jaroslav TOMANA, kluzák ASW-15B, 17
6. Martin KOCI, kluzák ASW-15B

Zatímco 2 seniori a 4 zeny vzhledem k postavení v nominaci dostanou státní príspevek, 5 zzn si úcast a reprezentaci CR hradí z vlastních nebo sponzorských prostredku. Juniorská reprezentace si Mistrovství Evropy hradí v podstate rovnez sama a castecne vyuzívá státní príspevek pro akademiky (pokud v reprezentaci jsou).

Bohuzel nejsme sport s velkou publicitou ... Sponzori nejsou. Pomuze nám nekdo? Nebo se necháme radši po strastiplné, nárocné a predevším dlouhé ceste k uspechum jako sport zlikvidovat?

Pokud nám chcete pomoci, treba i malou cástkou, budeme velice rádi. Kontakni adresa je:
Ing. Jaroslav VACH, trenér národního druzstva, 571 01 Moravská Trebová, Západní 55, Ceská republika.

Telefon: domu: 0420 462 5255
    letište: 00420 462 2536 (2538) (2310)
Fax:   letište 00420 462 2536
E-mail: jarda.vach@cb.netforce.cz
    czech.gliding@cb.netforce.cz
Nebo muzete poslat penize primo na ucet Leteckeho sportovniho centra Moravska Trebova:

Komercni banka Svitavy, nazev: PLACHTENI - SPONZOR, c. uctu: 27 803 - 591/0100.

Na 25. Mistrovství sveta v Saint Auban jsme do 15. cervence a naše adresa i vysledky jsou zde na Internetu. Mùj mobil: 0033 6 80 76 59 69 (pouze na MS).
Cislo faxu:0033 4 92 64 30 18. E-mail: wgc.97@wanadoo.fr

Dekujeme predem za Vasi podporu a pripadnou pomoc.

Ing. Jaroslav Vach
trener a kapitan cs. druzstva v plachteni
Saint Auban, Francie
5. cervence 1997